Pátá
odbyla a mě už se nechtělo spinkat. Začala jsem kňučet, chodit sem a tam, funět tetě do obličeje a zlobit a otravovat. Teta si myslela, že se mi chce asi čůrat, tak se mnou celá zmuchlaná a rozcuchaná v pyžamu letěla ven, cestou mlela něco o prima víkendu, asi se jí to se mnou líbí to ranní venčení. Jenže mě se čůrat vůbec nechtělo, skákala jsem a běhala za pejskama, honila jsem ptáčky a broučky a mouchy a tak různě jsem lelkovala, teta málem vyletěla z kůže, říkala strejdovi, že už nechce štěňátko a oba se tomu smáli. Nakonec jsme šly do postele, já hezky doprostřed, dostala jsem granulky, tak jsem se po nich ještě dochrupnula.
Po obídku jsme jeli všichni ven. Lítala jsem s tetou po pláni, teda spíš teta lítala za mnou, vůbec se mi nechtělo poslouchat totiž. Pošlapala jsem asi stopadesát lidí, stopadesát dek. Dojela jsem asi čtyři pikniky a jedno pivečko, pak pár psích hromádek, teta mezitím přišla o hlasivky, nervy a sílu. Potom jsem u kyvadla shodila dva kluky ze skejtů, vůbec se neudrželi, když jsem na ně hupla zezadu a jednoho prcka na tříkolce. Řval jenom chvíli, než ho teta zvedla. Domů jsme přijeli skoro za tmy - unavený ale spokojený. A teď spinkám u telky v křesle. Musím hlavně vymyslet, jak na tu mojí tetu, aby se na mě tak nezlobila, když zlobim já jí. Chci aby mě zase vzala běhat, ale říkala strejdovi, že jsem pěkná potvora, že už nezabírá ani slavnej pokřik "frolíček". Dneska jsem podupala všechny a všechno na Letné a kolem ní a vůbec jsem neposlouchala na tety zavolání, to je pravda. Ale teta se nikdy nevydrží dlouho zlobit, tak myslim, že to bude zase zejtra dobrý :-D jsem přece její Elišáček pusinkáček.